Srpen 2010

Hudba?

23. srpna 2010 v 16:14 | slečna.Em |  Na Téma...
Hudba! Vzniká už postaletí, ne-li tisíceletí. Vzniká za různými účely - rituály, slavnosti, oslavy, smuteční obřady... v poslední době (tím myslím poslední století) vzniká hudba hlavně za účelem pobavení posluchače, pro navození určité atmosféry, tím pádem i pro dokreslení například filmových situací. Vznikají muzikály, zpívané pohádky, porádají se koncerty, ať už reklamní, soukromé veřejné nebo benefiční.
Ale co to hudba vlastně je? Rytmus. Melodie. Tóny. Noty. Text.
Zpívat se dá téměř o všem. O vojně, o lásce, o kočce a pejskovi, o žirafě, o sněhulákovi, o slunci, o ostatních zpěvácích.
Co znamená pro člověka? Nevím jak por vás, ale pro mě, když si pustím hudbu která se mi líbí, je to chvíle odpočinku, ta slast, poslouchat, jaké krásné t=ny umí ze sebe někteří lidé vydat. Jak je proplétají se zvuky klavíru, kytary, flétny nebo počítačového "beatu". Je krásné jen tak ležet a vnímat něco, co je našemu sluchu příjemné.
Né každému, se však líbí to samé. Někdo si rád poslechne Vivaldiho (já to zrovna asi nejsem), jiný si pustí country nebo jazz. Jiné poslouchají disco a blues. Další se spojují s érou Beatles a RollingStones. V dnešní době je však nejčastější Drum'n'Basse nebo techno a podobné záležitosti. Předpokládám, že starší lidé to neocení a ani se jim nedivím,¨nejsou zvyklý na takový "kravál", ale my máme jinak stavěné uši, pro nás je to libozvuk.
Hudba má podle mého názoru člověka uklidnit, potěšit a dodat mu energii. Apoň tak působí na me.
ordh

Po trávě se nechodí, po trávě se směje

23. srpna 2010 v 13:36 | Emily |  Svět kolem
Byl to trend hippies. Dnešní mládež (tedy, ne ta v mém okolí, ale řekla bych že ti ostatní ano) hippies odsuzují, ale přitom žijí jako oni. Škola nic moc, radši posedávat venku a den co den se obˇšťastňovat "hořící zelnou dobrůtkou", v tom krásném stavu a při pocitu, že je vše tak krásné a vtipné je ještě nejlepší mít krásnou slečnu či krásného chlapece po ruce. Ten život je stejný, idey jsou stejné. Nepohrdám lidmi, kteří to mají rádi, vždyť já jsem jedna z nich. Proč bychom měli chodit, když můžeme lítat? Proč bychom měli hledat starosti tam, kde nejsou, Proč bychom si nemohli užít ty zelené okamžiky, zelený hlad, zelenou žízeň a zelenou nadrženost. Vždyť život je jen jeden! =)

nzdd

Co ja malé, to je hezké!

22. srpna 2010 v 15:06 | Emily |  Žiju, Miluju
sht
Neslyším, co že jsi to říkal? Že je krásná? ANO! TO TEDA JE! A nejen tím, jak vypadá, ale tím jaká je uvnitř, tím si mě získala, omotala si mě okolo prstu jako nit. A já jsem díky tomu šťastná. Jsem šťastná, že jí mám, že jí znám. Že mám tu čest být maminka tak skvělé slečny, jako je právě tahle. To jak moc mi pomohla už nesčetněkrát, jak vždy stojí při mě, jaká je s ní sranda.. Má to pro mě nevyčíslitelnou cenu a proto vzkazuji každému: ona je MOJE! Moje malinká, roztomilá, bláznivá, úžasná, citlivá, pohodová.. ona je prostě moje dokonálá dcera - JulinQa Grey ♥

Maliny jako zbraň

22. srpna 2010 v 14:58 | Emily |  Svět kolem
Jsou dobré, jsou sladké, jsou jako med. Maliny. Malé růžovo-červené ovoce složené z malých kuliček, které má každý rád. Ale když rostou divoké maliny v lese, jsou jako zbraň, píchají, škrábají - brání své plody! Proto se doporučuje brát si do lesa dlouhé kalhoty. Samozřejmě to má více významů, ale nepochybně, maliny jsou jedním z nich. Nedávno se mi stalo že jsem se čirou náhodou dotala do lesa nepřípravena, tedy bez dlouhých kalhot.. a jak to dopadlo? No moje nohy vypadají jako po náletu koťátek se vsteklinou nebo jako bych se neuměla oholit, možná. Opravdu radost pohledět. A nebudu vám tajit, jak moc to svědí.

Takže ponaučení: berte si do lesa dlouhé kalhoty, a pozor na maliny! Vypadají roztomila, ale umí být pěkně zákeřné!

dsrzjn

Srdcová záležitost

22. srpna 2010 v 13:31 | Emily |  Rozbité zrcadlo
Byli jsme rodina. Maminka, tatínek a dcera. Pamatuju si ten první den kdy jsem je viděla spolu. Nikdy jsem neviděla někoho zamilovanějšího, ty pohledy, ty doteky, ty polibky. Přišla jsem si hloupě, když mi došlo, že já tohle nikdy nezažila. Záviděla jsem jim a hrozně moc jsem jim to přála, vypadali tak krásně, spokojeně, šťastně... Byli spolu dost dlouho, pořád se hádali a usmiřovali, ale každej věděl, že se porstě milujou a že tohle do vztahu patří.
Byli spolu dlouho, dlouho byli šťastný, dlouho jsem byla šťastná já ze ně!
Pak se něco zvrtlo.. maminka prý zklamala tátu. ALe to se přeci stáva sakra, každý dělá chyby, a chybami se učí. Ta láska přeci nemohla jentak zmizet kvůli několika chybám, ta láska tam furt je, jen se musí znovu objevit. A tatínek ji objeví, odpustí.. odpustí ale nezapomene, to asi ne.. ale všechno bude jak má být, adelka bude mít svou rodinu, protože přeci ze mě nebude sirotek, když vím, jak moc se moji rodiče milovali a stále milují. Vím že budou spolu, protože k sobě patřej, protože jsou to MÍ rodiče. A navždy budou!!!
kutdydr

Je to přeci JEN chemie

21. srpna 2010 v 13:57 | Emily |  Rozbité zrcadlo
Stalo se nestalo. STALO. Emily se na to vyflákla a teďka má pokažený prázdniny. Místo aby seděla s rodinkou v parku a kouřila a pila a užívala si a objímala se s mužem, sedí zavřená doma a učí se chemii.. a aby se z toho nezbláznila úplně, tak za ní muž občas přijede, a občas Em něco napíše semka, aby si ulevila. Chemie je docela šmejd.. ja tam hafo věcí, kterejm nerozumim, ale.. já si věřim, já věřim, že to dám.. už jen kvůli tomu, že mi věří mlj muž.. jen kvůli tomu, že mi věří moje maminka, kterou to stálo hodně síly.. to všechno.. už proto, abych to nandala tý brejlatý ženě, která mi zadá otázky. Protože já dokážu všem, že mám na víc, než si myslí, dám svému muži důvod k tomu, aby byl pyšný. Protože SAKRA, je to jen chemie a já jsem Emily Grey, tak se s ní poperu! A vyhraju!
lsd
(Toto je chemický vzorec (ne)chvalně známe látky LSD)

Sen

21. srpna 2010 v 13:45 | Emily |  Rozbité zrcadlo
Bylo tak krásný, tak malinký, akorát do ruky. Bylo to miminko. Byl to můj malinkej bráška. Nikdy jsem necejtila takovou potřebu se o někoho starat. Byl večer a já ho koupala. Táta po mě něco potřeboval.. odběhla jsem, já hloupá, z koupelny a nechala tam to malinké plavat. Jak se to mohlo stát?! Když jsem se vrátila.. bylo pozdě, nedalo se už nic dělat. Taková bezmoc, ten smutek.
Když jsem se probudila přistihla jsem se jak pláču a křičím "Miminko, to miminko!". Byl to jen sen.. jeden z nejhorších snů.
Co mi chtěl asi říct...?
ouin

Západ slunce

20. srpna 2010 v 23:11 | Emily |  Žiju, Miluju
Pamatuju si to. Byla neděle 11 ráno. Věděla jsem, že je čas odjet. Ale on byl tak krásný. Protože on když spí.. je k zulíbání! Je těžké od něj odejít, ještě když se ani nemůžeme pořádně rozloučit. A ještě když vím, jak dlouho ho neuvidím. Nejraději bych tam zůstala s ním, nejlépe už navždy, ale každému je jasné, že tak to nechodí.
No nic, musela jsem ho opustit, jediné, co jsem stihla, bylo napsat mu naruku, jak moc ho miluji, aby náhodou na to nezapoměl =)
Dojela jsem tam kam jsem měla.. No jo, jasně že jsme se domlouvali, že přijede, ale ono je to docela dálka a okolnosti nám porstě moc neprály =/
Ale dneska konečně přijel. Neznám nic krásnějšího, než vidět ho po takové době. Když se s ním vídám každý den, tak je to sice krásné, ale.. nevím, strácí to kouzlo. Ale po pěti dnech. Když jsem ho viděla, nedokázala jsem ze sebe vypravit ani "ahoj", protože jsem byla.. no jako omámená. On nemá rád když to říkám, ale on je prostě to nejkrásnější co na světě existuje, to co mi dává ten nejkrásnější pocit, pocit štěstí a lásky. Byla jsem tak moc moc sťastná, že ho mám v náručí! Teda.. spíš, že já jsem opět v té jeho.
Pak jsme seděli na kraji lesa.. nebo spíš uprostřed lesa, na takový vyhlídce pěkný, koukali na město a na západ slunce. A.. jéé jak já byla šťastná! Kdyby to šlo aspoň nějak popsat.. Nejde to! Nejde. No seděli jsme tam pěkně dlouho, až do doby, kdy začly vycházet hvězdy a my si uvědomili, že vlastně musíme domů, že i když je to tak krásný, musí to někdy skončit. Ale skončil jen dnešní večer, moc krásnej večer, ale to štěstí, ta láska, ty neskončí nikdy. Protože nikdo mi nedá to co mi dává on, nikdo nění tak skvělý, aby ho mohl nahradit. On je pro mě vším a vždycky bude. On je můj svět.
xdtgh

FLejmyšák

19. srpna 2010 v 22:08 | Emily |  Žiju, Miluju
"Myšičko myš, pojď ke mě blíž!"
"Nepůjdu, kocourku, nebo mě sníš!"
asrgh
"To si piš že tě snim! Wrrr"

Miluji tě, víc nemohu dodat ♥ ♥ ♥

Gandy aka můj bráška - co si o něm myslím a jaký doopravdy je... štěk

19. srpna 2010 v 21:53 | Emily |  Žiju, Miluju
Měla jsem to štěstí, že jsem poznala člověka, který si říká Gandy. Kolikrát že jsme se viděli? Myslím, že pouze jednou. Jo, když jsme byli venku ,tak jsme toho moc nenamluvili, já tem měla trošku jiné ehm.. starosti =D No.. ale pili jsme, žvanili, hráli jsme flašku.. jo bylo nám hej =) A pak jsme si začli psát. Netrvalo dlouho a stali se z nás bratr a sestra. Jakobychom se znali léta.
Na světě je jen pár lidí, kterým všechno vyklopíl, on se po pár chvílích stal jedním z nich.
Přesto, že píše jakoby nikdy neviděl mluvnici českou, má v sobě něco... něco moudrého, něco co mi dodává jistotu.

Co si o něm myslím?
Myslím, že je to čověk, kterého jsem dlouho hledala. S ketrým můžu řešit vážné věci, ale i si jentak pokecat... plácat kraviny... RA!
Myslím, že si zaslouží krásnou, chytrou, sexy holku, která nebude chtít jen ehm ehm a pak čauky booj, bylo to fajn. On si zaslouží někoho víc, někoho kdo mu dá, co si zaslouží - lásku.

A jaký je?
On je porstě.. nepochopitelný. Jak už jsem říkala, nevím toho o něm moc, neznám ho dlouho, ale můžu s klidem říct, že je fajn. A že když se z něj jednou stal můj brácha, tak už ho nevyměnim. A že ho mám porstě ráda =)
hgdr

Nepostradatelnost!

18. srpna 2010 v 23:15 | Emily |  Žiju, Miluju
asrg
Ony jsou jako dva živly. Jako vítr a oheň. Doplňují se, jsou důležité! Jsou kousek mého já. Je to moje "mamka" a moje "dcera". Jsou moje rodina, moje kamarádky. Jsou tu když je potřebuji. Pomůžou, poradí a jako bonus si s nima ještě užiju. Děkuji slečny, že jste součástí mého já.

Doma

18. srpna 2010 v 21:05 | Emily
Jaké je to doma? Co je to doma. Doma máme svoje věci? Skříň, stůl, oblečení, počítač, koberec, postel, peřinu, plyšáka, lampu... Ale nemělo by tam být hlavně, jak se říká, "teplo domova"? Ta láska, bezpečí, štěstí, radost... Tohle já doma nemám.. Alespoň né tam, kde mám skříň. Ano, mám tam brášky, které za nic nevyměním, mám tam mámu, která by pro mě udělala první poslední, mám tam jejího přítele, který i když na mě může totálně kašlet, protože jsem pro něj nic si mě váží a stará se o to, abych se měla dobře. Ale mě tam stále něco chybí. A to co mi chybí nacházím doma u svého milého. Tam jsem DOMA, v bezpečí a šťastná. Ale svoji rodinu stále miluji, i když to teď tak nevypadá. Je to má rodina a já si jich cením. A ráda se k nim vrátím. Těším se na to!
AEGF

(Ne)Závislost

18. srpna 2010 v 18:59 | Emily
Jsou chvíle, kdy je krásně sednout si ke kafi s přáteli a zapálit si cigaretu. Koukat do motoru oné zapálené cigarety, přemýšlet a povídat si o životě.
awhg
a pak jsou ty dvile, kdy byste s tím neradši sekli a začali žít "zdravý život" bez nikotinu, dehtu a jiných blivajzů.

Ale pak, když se něco semele, po čem šáhnete? Cigareta. Nikotin. Ta krásná vůně, ta úleva, že ji držíte v ruce. Ten pocit, že alespoň někdo stojí při vás, i když je to jen uschlé listí zamotané v papírku. Jsem na nich nezávisle závislá. Miluji je. Dávají mi odvahu přežít každý další den, i když třeba není zrovna lehký.

Krokodýl Dundee

18. srpna 2010 v 18:44 | Emily |  Žiju, Miluju
RA! Gandy? Dundee! RA! RA! juk kuk fuk buk =D
Esemesky na dobrou noc? "Nespiiiiiiii jdem kalit!"
Esemesky když šla na cigáro? "Kouří se ti dobře?"
Když není na fb? "RA RA RA GA GA GA HA HA HA"

On je Gandy Dundee Grey a čau. On už je rodina. On je retro. On je styl. On je our playboy.

Flejmy

18. srpna 2010 v 18:38 | Emily |  Žiju, Miluju
sRG
Já sem chtěl napsat smsku =) ale jak můžu když mi na to nestačej ty písmena? Povolenej počet je JEN 160 znaků =) ale já napíšu 3x tolik copak stačí 160 znaků abych ti napsal jak moc tě Miluju? To nejde =) ...... přijdu dneska jen co to bude možný , Nemůžu se už dočkat Miluju tě =*

AchNE

18. srpna 2010 v 17:58 | Emily |  Rozbité zrcadlo
Jak snadné je o všechno přijít.. a teď nemyslím majetek, když se stane nějaká katastrofa, i když obrázek tomu tak nasvědčuje. Myslím to, že stačí dvě špatně zvole ná slova, a to, co do té doby bylo nádherné je v háji. I když jsme to tak nechtěli. Ale to už tak bývá. Teď už je jen jedna možnost. Dát všechno do kupy, protože je nadevšechno jasné, ýe bez toho se nedá žít.
THRG

The Fairytale

17. srpna 2010 v 21:04 | Emily |  Žiju, Miluju
Pohádky jsou prý o dobru a zlu. V té naší pohádce se zlo objevilo mnohokrát, ale vždycky nad ním dobro zvítězilo. Ale není to jako ve Sněhurce, Popelce nebo Arabele. Je to jiné. Je to krásné. I když to není pravé Grey, i když o na nechce být Grey, ona je navždy číslo jedna. Navždy top! A i když o tom neví, teď uř stoprocentně patří do rodiny. Děkuji za ty pohádkové chvíle, za ten život, který je díky tobě tak skvělý, barevný a PROŽITÝ. Ty tvoříš z veliké části mé JÁ.
ysdth

Denní dávka humoru

17. srpna 2010 v 14:46 | Emily |  Svět kolem
Každý se směje něčemu jinému.
Šli dva a prostřední byl zhulenej. Vtipný? Já nevím. . .
Visí to na stěně, dělá to "tik tak" a když to spadne, tak se rozbijou hodiny, co je to?
Proč? Protože bagry neumí jezdit pozpátku.
Cože? Ty mi tvrdíš, že moje máma neumí udělat ovocný knedlíky?!

A pointa? Pointa je Grey.
bee

Retro

16. srpna 2010 v 20:46 | Emily
Najít styl nemusí být lehké. Já byla skejt, já byla hop, ja byla emo. Teď jsem porstě JÁ a jediné co miluji je retro. Retro auta, retro nábytek, retro hudba. Retro je moje rodina. Jsme to my, máme svůj styl, jedem si svou. Jsme zamilovaní, jsme namyšlení, jsme Grey. Oproti nám je každý nula.
uzxdr

Jaké to je?

15. srpna 2010 v 20:13 | Emily |  Žiju, Miluju
aslegk
Jaké to je, vidět lásku? Krásné, intenzivní a barevné... prostě dokonalé.