Listopad 2010

White magic

29. listopadu 2010 v 23:19 | Emily |  Rainbow
Mám ráda bílou barvu. Barvu čistoty a nevinnosti. Barvu svatebních šatů. Barvu vzácnosti - barvu těchto překrásných tvorů --->

cat-y
lio
tigeeeer
bear

wolf!
bunny

I love that color!

Trdlo, perník, medovina ...

29. listopadu 2010 v 21:50 | Emily |  Svět kolem
Trdlo, perník, medovina ... aneb Vánoce jsou tady!

Nikdy pro mě Vánoce neznamenaly nic závratnýho od doby, kdy se i pro mě stalo povinností kupovat dárky... Nikdy nevím co vybrat mámě, take i když se opravdu snažím, každý rok to skončí přinejlepším u šamponu. Další problém, nebo spíš HLAVNÍ problém je, že většinou si na ty dárku musím půjčovat peníze, protože jsem asi nejlínější tvor na světě a nic nevydělávám.

Letos pro mě ale Vánoce nabyly uplně jinej význam. Poprvé mám přes Vánoce kluka. Byli jsme spolu sice už minulý rok rouhle dobou, ale rozhodně to nebylo jako teď ještě jsme se tolik neznali a tolik nemilovali. Letos je to celé jako z pohádky.

Večer chodíme zasněženou Prahou, v ruce horkou medovinu a trdlo, koukáme na rozsvícený stromeček a nasáváme vánoční atmosféru.

Takhle kráné pro mě vánoce ještně nikdy nebyly, a za to mu moc děkuju!!! =*

Btw - nemáte někdo 10 litrů na "půjčení" abych mohla koupit dárky? =D


ghnf

Why Emily?

25. listopadu 2010 v 0:28 | Emily |  Rainbow
Cuz she is strange!
fsa
protože... je jiná
vd
nechce... možná neumí si hrát!
vsd
žije sama za sebe, jen ona a její čiči
okm
Možná že má svoje sny.. ot já nevím
vsd
Každopádně.. ona je můj vzor. Ji miluji, ji obdivuji.... Já vím =( není skutečná!
vay

Komu není rady... ten je (asi) zamilovaný!

25. listopadu 2010 v 0:12 | Emily |  Žiju, Miluju
O něm

Život dá se snadno žít,
bez lásky může každý být.
Kdyš však pravou lásku najdeš
život jako rájem projdeš.

Já mám to štěstí, já lásku našla,
bez ní bych si peklem prošla.
Nežila bych ani den
vždyť on je pro mě jako sen.

Nebýt Tebe, nejsem já,
těď věz, že jsem už navždy Tvá!


Poe*time

25. listopadu 2010 v 0:07 | Emily |  Svět kolem
Celý život je jen hra,
člověk pořád předstírá!
Když dítě pláče,
chce se smát,
má přec jen chuť si hrát.

Když se manžel hlady hroutí,
nepláče, vždyť je to chlap!
Když večer chce si zadovádět
žena se mu v rukou kroutí.
To se oba nasmějí,
večer spolu v posteli!

Když babička z pohřbu jde
kápesníček v ruce svírá,
ale na ty krásné časy,
na ty se nezapomíná.
Ví jaké to bylo,
když se děda smál,
když babička vařila
a on vedle ní stál.

Tak nač ten smutek,
nač ten žal?
Vždyť život je jak smíchu bál!

esdrf

Na uzdravenou

24. listopadu 2010 v 0:04 | Emily |  Žiju, Miluju
Můj milovaný je nemocný, já jakožto milující přítelkyně, jsem mu chtěla něčím alespoň zvednout náladu, když už jsem nemohla být u něj a uvařit mu čaj.
Každý jistě zná tu krásnou dětskou básničku s ilustrací od sekory : Polámal se mraveneček.
Já mému milému říkám Flejmyšák, tak jsem ji trošku přeonačila, poslala mu ji a myslím, že alespoň malý úsměv na tváři jsem mu vykouzlila =)

Tady je
Polámal se Flejmyšáček, ví to celá obora, o půlnoci zavolali myšáčího doktora. Doktor klepe na srdíčko, potom píše recepis: "3x denně pusu od Em" --> bude myšák jako rys! Dali léku podle rady, Flejmyšáček stůně dál. Celý den byl jako v ohni, celou noc jim proplakal! Týna stála u postýlky, Julča těší: neplakej! Zavoláme pro Emily, do rána ti bude hej =)

xfcgvhbj

Déjà vu trois fois

23. listopadu 2010 v 23:54 | Emily |  Na Téma...
Hmm... tohle téma mě zajímá. Často o tom přemýšlím...

Zatím mám tři teorie:
1) Existuje několik paralelních vesmírů. V každém žijeme stejný život, jako stejná osoba, ale.. přecijen, některé věci se mění, protože tyto vesmíry jsou vytvořeny tak, abychom napravovali chyby, které jsme způsobili. Avšak jsou situace, které se naprosto do detailu shodují, a proto nám příjde, jakobychom to už zažili, přitom jsou to jen útržky z naší "minulosti", které nazýváme Déjà vu.
2) Když je člověk přepracovaný, unavený nebo naopak přespaný a příliš uvolněný, tak se stane to, že se jeho paměť (nebo vnímání světa okolo) o pikosekundu zasekne a přehrává se postupně znova, a nám tím pádem příjde, že už jsme to zažili.
3) Člověk, každý člověk má sny. Někteří o tom nevědí, protože hned po probuzení na ně zapomenou, ale během dne... hmm kdo ví! Již zmiňované Déjà vu, by mohlo být také vybavení si reálných snů předpovídajících budousnost, které si ovšem člověk po probuzení nepamatuje, protože o nich nepřemýšlel a vybaví si je až v tu chvíli, kdy se stanou skutečností.

Tot' asi vše k tomuto tématu, protože je velmi ošemetné, nic není dokázané ani prokázané a dá se o něm jen polemizovat.

*Jestli jste měli na mysli ten film, tak to se omlouvám, ten jsem neviděla.