Říjen 2012

Samota. Samostatnost. Osamělost.

26. října 2012 v 1:34 | Emily |  Rozbité zrcadlo
Samota.
Slovo vyjadřující stav těla. Když se člověk nachází někde, kde není nikdo jiný. Může být na samotě u lesa, osamotě u sebe v pokoji, nebo na samotce ve vězení. Zatím se ale nejedná o stavu mysli. Člověk si může samotu užívat, může ji mít rád, může být spokojen, že je na cvhilku sám.

Samostatnost.
Ta se mi jen hodila do nadpisu, ale tak když už ji tu máme, trošku vám ji popíši z mého úhlu pohledu.
Je to umění postarat se o sebe bez pomoci druhých. Vyšší level samostatnosti je zodpovědnost. Kdy jste schopni postarat se nejen o sebe, ale i o druhé. Obojí je něco, k čemu jsem zatím nedospěla. Alespoň ně na takové úrovni, na jaké bych ve svěm věku měla. Začíná mi to vadit. Budu s tím muset velmi rychle něco udělat. To se lehko řekne, ale skutek utek. Jsem nehorázně líný člověk a lenost je zbraň hromadného ničení. Ale nemusíte se o mě bát, já se zapřu a všechno bude!

Osamělost.
Vyjadřuje stav mysli či duše. Popisuje pocity při tom, kdy je člověk sám. Tyto pocity však může mít i člověk obklopen lidmi, avšak může být osamělý třeba z toho důvodu, že nikoho z těch lidí nezná, nebo si s nimi nerozumí, nebo třeba proto, že jednoho z nich miluje a jeho láska není opětovaná.
Kdy se cítím osaměle já? Teď například. I když se mám fajn, jsem obklopena dobrýmy kamarády, mám milující rodinu a... chtěla jsem napsal skvělého přítele, ale to bohužel už nemám. Psala jsem tu o něm, jak je to láska na vždy, a že spolu všecičko překonáme, ale jsou prostě věci, které překonat nelze. Žila jsem díky němu v pohádce, a ať to teď on vidí jak chce, tak mu to nikdy nezapomenu a nikdy nezapomenu jaké to bylo s ním. Právě proto, že už s ním nejsem, tak se cítím osaměle. Chybí mi jeho objetí, jeho polibky, jeho doteky, jeho hlas, jeho vůně.. chybí mi celý a já nemám ani dost odvahy na to, abych mu to řekla. Musím tuhle kapitolu svého života nadobro uzavřít. Chtěla bych si najít nového přítele, ale ono to není tak jednoduché. Ne každý, o koho bych stála stojí o mne a naopak.


Něco je špatně...

26. října 2012 v 1:23 | Emily |  Na Téma...

V tomhle světě je špatně spousta věcí. Ne se všemi se dá něco udělat, ale ani s těmi, se kterými se něco dělat dá nikdo nic nedělá. Co je špatně? Například politický systém, některé zákony, můj život... Ano můj život je celý naruby. Miluji ho, ale "něco je špatně". Někde jsem udělala chybu a bude mi trvat celý život, než si uvědomím, co za chybu to bylo a jak velké měla následky. Jasně, musím si to uvědomovat už teď, když tady o tom píšu, ale neuvědomuju si to do hloubky, nemohu zatím vědět, jak fatální budou následky mých chyb. To, že tady o tom teď píšu je důkazem toho, že o tom přemýšlím, věnuji tomu ten čas, který bych mohla věnovat uplně jiným věcem. No dobře, ale co to bylo za chybu? Jak se jí příště vyvarovat, jak ji napravit? To je to, na co musím teprve přijít.
Co dál je ještě špatně? Celý dnešní svět. Je zvrácený.
Lidé si neužívají život, tak, jak by měli. Stále někam spěchají, řeší hlouposti a neužívají si ty důležité věci. Ty krásné momenty, které by jim mohly vykouzlit úsměv na tváři. Dnešní děti si neužívají dětsví. Když mi bylo 13, koukala jsem na čarodějky, mazlila se s plyšákem, hrála s kamarády na schovku a bylo mi fajn. Dnešní 13ti leté slečny řeší, že jim došla řasenka, že potřebují nový ajfoun, a kolik stojí kondomy. Tohle je špatně.




Co bylo nebude a co bude dál

21. října 2012 v 23:27 | Emily |  Rozbité zrcadlo
Život je plný překvapení. Hezkých i nehezkých. Dává nám ty nejtěžší zkoušky a je jen na nás, jak se s nimi popereme. Každý člověk se prodírá životem jinak. Někdo kope sám za sebe, jiný bere ohled na druhé, další přížívničí. Kam že patřím já? Zatím si příjdu jako příživník, ale chci, aby se to změnilo. Já to musím změnit. Ale ono se to lekho řekne. Život jako takový není lehká záležitost a to, jak si v něm člověk povede, se odvíjí od mnoha věcí. Od toho, jak dobře je člověk schopen komunikovat s lidmi, jak s nimi vychází, od toho, jaké úsilí vynaloží k dosažení svých cílů. cíle je ale nejdřív nutné si stanovit, což také bývá nelehké. Mým snem, tudíž mým cílem je, mít milujícího muže, fungující šťastnou rodinu, práci, která mne bude bavit... a samozřejmě uspokojivé materiální zabezpečení. Zbývá už jen si tohle všechno zajistit.
Trvalo mi velmi dlouho, než jsem přišla na to, jak život funguje. Nechci se chvástat, ale mám pocit, že jsem mnoho věcí pochopila, že už nejsem ta malá naivní holka, která si myslí, že jí všechno spadne do klína, a že se bude vše odehrávat podle ní. Nenene. Už jsem dospělá. Příjde mi, že se pořád plácám ve sračkách, ale díky tomu, kolik jsem udělala chyb, jsem teď taková jaká jsem. Když porovnám, co jsem byla za osobu v době, kdy jsem založila tento blog, a co jsem teď.. příjde mi, jako bychom byli dva odlišní lide.
Bývala jsem tichá dívka bez názoru, ta, která na všechny působí jako boxovací pytel, ta, na kterou se nikdo nebojí nadávat, ta, co si nechá všechno líbit. Ale tou už nejsem. Máš na mě kecy? Řekni mi to do očí! Já se s nim umím vypořádat. Klidně se mi směj, ale mě tim nezlomíš. Obklopuji se lidma, kteří mě milují. Ti, co mají držtičku plnou špíny, ty nechávám za sebou. Jedu si teďka to svoje a už se nenechám ovlivnit.

Alkohol - metla lidstva.

21. října 2012 v 22:01 | Emily |  Na Téma...
Každý si rád někdy propláchne mysl lihem. Je to účinné, je to legální, tak proč ne?

Já, Emily Grey, preferuji pití na úrovni. Koupit si krabicák a limču za 5 korun, to už dávno není pro mě. To hezky zajít si do báru na drink, popít s přáteli, rozumně si poklábosit, jít příjemně společensky unavená domů a druhý den se probudit bez opice za krkem. To už pak dává pití úplně jiný rozměr.

Tozhodně nechápu, jak je možné, že je alkohol legální... néé, počkat, vlastně chápu. Protože alkohol nepodboruje smysly člověka. Otupuje je. a tak se vláda nemusí bát, že by lidé pitím alkoholu přišli na něco, co by mohlo vládu shrnout. Což se o nelegálních dorgách říci nedá.. ale to už odbíhám od tématu.

Ényvej, co jsem chtěla říct je, že alkohol je velice super věcička, ale nic se nesmí přehánět a vše by se mělo dělat s jistým glancem, tedy i chlastání. Takže pokud pít, tak na úrovni.