Co bylo nebude a co bude dál

21. října 2012 v 23:27 | Emily |  Rozbité zrcadlo
Život je plný překvapení. Hezkých i nehezkých. Dává nám ty nejtěžší zkoušky a je jen na nás, jak se s nimi popereme. Každý člověk se prodírá životem jinak. Někdo kope sám za sebe, jiný bere ohled na druhé, další přížívničí. Kam že patřím já? Zatím si příjdu jako příživník, ale chci, aby se to změnilo. Já to musím změnit. Ale ono se to lekho řekne. Život jako takový není lehká záležitost a to, jak si v něm člověk povede, se odvíjí od mnoha věcí. Od toho, jak dobře je člověk schopen komunikovat s lidmi, jak s nimi vychází, od toho, jaké úsilí vynaloží k dosažení svých cílů. cíle je ale nejdřív nutné si stanovit, což také bývá nelehké. Mým snem, tudíž mým cílem je, mít milujícího muže, fungující šťastnou rodinu, práci, která mne bude bavit... a samozřejmě uspokojivé materiální zabezpečení. Zbývá už jen si tohle všechno zajistit.
Trvalo mi velmi dlouho, než jsem přišla na to, jak život funguje. Nechci se chvástat, ale mám pocit, že jsem mnoho věcí pochopila, že už nejsem ta malá naivní holka, která si myslí, že jí všechno spadne do klína, a že se bude vše odehrávat podle ní. Nenene. Už jsem dospělá. Příjde mi, že se pořád plácám ve sračkách, ale díky tomu, kolik jsem udělala chyb, jsem teď taková jaká jsem. Když porovnám, co jsem byla za osobu v době, kdy jsem založila tento blog, a co jsem teď.. příjde mi, jako bychom byli dva odlišní lide.
Bývala jsem tichá dívka bez názoru, ta, která na všechny působí jako boxovací pytel, ta, na kterou se nikdo nebojí nadávat, ta, co si nechá všechno líbit. Ale tou už nejsem. Máš na mě kecy? Řekni mi to do očí! Já se s nim umím vypořádat. Klidně se mi směj, ale mě tim nezlomíš. Obklopuji se lidma, kteří mě milují. Ti, co mají držtičku plnou špíny, ty nechávám za sebou. Jedu si teďka to svoje a už se nenechám ovlivnit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama